Nové začátky nebo konce?

Řekla bych to asi tak, jednoduše to chtělo změnu.
Jo, už je to tu zase.
Že už tu bylo několik článků o změnách moc dobře vím.
Ale letos se celkově děje plno změn.
Plno změn semnou.
Vezměme to od začátku roku.
Na začátku jarního semestru jsem se stěhovala do Brna na kolej. Byla to absolutní novinka, která mi kromě jiného dala další skvělou kamarádku do života. Bydlení na kolejích je opravdu zkušenost k nezaplacení a ať si říká kdo chce, co chce, dokud to nevyzkoušíš, nepochopíš o čem to je.
Dejme tomu, že přes jaro se nic nedělo.
Blížil se konec jara a s ním i přijímací zkoušky na obor, který, světe div se, chci dělat! Šla jsem na ně s vědomím, že se na tu školu prostě dostanu, ať se vám to líbí nebo ne.
Pak ovšem přišly výsledky a opravdu jsem si myslela, že se mi zhroutí svět. Maličká naděje ve mě ještě pořád plápolala s tím, že jsem se tam třeba dostala. Nevěřili byste, jakou radost jsem měla, když se políčko ohledně přijetí rozsvítilo zeleně a bylo v něm: Přijata. V ten moment ze mě spadl jeden z těžkých balvanů, co mě tížily. Můžu se věnovat tomu, čemu chci.
Vzkaz pro všechny rodiče: Naslouchejte svým dětem a poslouchejte co vám říkají a v tom je prosím podporujte, je to pro ně a zároveň i pro vás to nejdůležitější na světě.
Tato radost ze mě po nějaké době vyprchala a potřebovala jsem další změnu.
Tak jsem se přebarvila.
Lidi, mě je teď tak dobře. Někomu může připadat jako absolutní blbost, že barva na hlavě něco změní, ale změní toho hodně. Zvlášť, když vám vyhovuje a můžete si říct: Jo, to je Ono. Ono s velkým O.
Prázdniny mi přinesly novou práci, kde jsem poznala plno skvělých lidí. Touto prací přišly další změny, protože navyknout si na systém nočních není úplně "ízy pízy". Zvládnout se dá ovšem všechno.
Plno času mi z prázdnin zabrala také organizace hodů, takže to bylo asi období, kdy jsem nepotřebovala zase tolika změn, ale už dlouho jsem cítila, že přijde velká změna.
Září bylo vlastně startovací dráhou pro změny podzimní. Nejdřív nová škola a noví spolužáci. No co si budem, už jsem ani nevěděla, jak se ti noví kamarádi hledají. Našla jsem!
Konec září byl ve znamení dovolené, ale o té zase příště. Nicméně pak přišla největší změna. Změnil se mi status ze zadaná na nezadanou.
Po takové době je to opravdu něco nového na co si stále zvykám, ale věřím, že to byla změna, která měla přijít.
A jak já říkám, lidi se schází a rozchází.  A když někdo s někým má být, tak s ním bude.

Nevěším hlavu, svět nekončí. Myslím, že se teď dokonce začal točit rychleji.

Jo, a ještě se zase stěhuju do Brna. Ale to jen tak mimochodem.