Jiná? NE! Prostě já!!
O tom, že má každý nějakou úchylku se nemusíme bavit. O tom, že úchylky bývají docela šílené se bavit taky nemusíme. Obojí je totiž normální fakt. Jak se taková úchylka projevuje? No, tak to je u každého jedince individuální. A jaká je ta moje?
Věřte či ne, jsou to náušnice. Občas se cítím jako blázen, když doma stojím před těmi X stojany a nemůžu si vybrat, ale právě o tom to je. Mám přece možnost volby. Opravdu velkou možnost. Dobře, mé možnosti sahají do čísla 161 párů. Pořád je to málo. Ano, málo! Chybí mi stále tmavě modré visací. A taky bledě modré pecky. Dobře, takových co mi chybí bych mohla ještě vyjmenovat mraky, ale spíš jak to všechno začalo.
Je to už dobrých 8 let co se mi začaly náušnice zamlouvat jako skvělý doplněk. Komu ne, že? Nicméně začalo to asi 5-ti páry. Pohoda. Pak jsem zjistila, že mám docela schopné ruce a můžu si náušnice vyrobit sama. Tím začalo docela peklo. Dokud mi nedošla inspirace. Nebo korálky. Nebo energie. Ovšem pak se výrobky začaly líbit ostatním.
Víte, jak je těžké stvořit něco úžasného a pak se s tím rozloučit? Moc. Ono to moc nejde, takže kdykoliv se s dotyčnou potkáte, sedíte a zíráte na její náušnice a máte chuť jí je sebrat a utéct. V takové krizi jsem ještě nebyla. Naštěstí.
V každém případě ještě nevíte, jak se tedy tato úchylka u mě projevuje v současnosti. Řekli byste si, že když vidím náušnice hned jsou moje? Omyl, dětičky. Nevím, proč to tak není, ale při nákupu náušnic vždy probíhá velké rozhodování, jestli je mám k čemu nosit, jestli už podobné nemám a podobně. Když se přehoupnete s vlastnictvím těch malých (i velkých) krásek přes stovku, začíná to vybírání být složitější a složitější.
Nejlepší je kupovat takové ty sady, kde je třeba 8 párů. Ne jen, že vám naskočí počet a vy se tetelíte blahem, jak je to skvělé, ale máte zase týden co nosit nového.
Všichni si jistě dokážete představit, kolik peněz je v tom utopených. Ne, tyto peníze nejsou utopené, byla to skvělá investice.
A když pak nějaké náušnice dostanete, je to úžasný pocit. Ale pokud se stane, že k narozeninám nedostanete ani jedny náušnice, nejsou to narozeniny. Věřte. Prostě NE! Nejsou a nebudou.
Upozornění nakonec. Jakmile mě potkáte bez náušnic, nejsem to já nebo nastane velmi brzo konec světa, protože to se může stát opravdu jen ve velké krizi.
Věřte či ne, jsou to náušnice. Občas se cítím jako blázen, když doma stojím před těmi X stojany a nemůžu si vybrat, ale právě o tom to je. Mám přece možnost volby. Opravdu velkou možnost. Dobře, mé možnosti sahají do čísla 161 párů. Pořád je to málo. Ano, málo! Chybí mi stále tmavě modré visací. A taky bledě modré pecky. Dobře, takových co mi chybí bych mohla ještě vyjmenovat mraky, ale spíš jak to všechno začalo.
Je to už dobrých 8 let co se mi začaly náušnice zamlouvat jako skvělý doplněk. Komu ne, že? Nicméně začalo to asi 5-ti páry. Pohoda. Pak jsem zjistila, že mám docela schopné ruce a můžu si náušnice vyrobit sama. Tím začalo docela peklo. Dokud mi nedošla inspirace. Nebo korálky. Nebo energie. Ovšem pak se výrobky začaly líbit ostatním.
Víte, jak je těžké stvořit něco úžasného a pak se s tím rozloučit? Moc. Ono to moc nejde, takže kdykoliv se s dotyčnou potkáte, sedíte a zíráte na její náušnice a máte chuť jí je sebrat a utéct. V takové krizi jsem ještě nebyla. Naštěstí.
V každém případě ještě nevíte, jak se tedy tato úchylka u mě projevuje v současnosti. Řekli byste si, že když vidím náušnice hned jsou moje? Omyl, dětičky. Nevím, proč to tak není, ale při nákupu náušnic vždy probíhá velké rozhodování, jestli je mám k čemu nosit, jestli už podobné nemám a podobně. Když se přehoupnete s vlastnictvím těch malých (i velkých) krásek přes stovku, začíná to vybírání být složitější a složitější.
Nejlepší je kupovat takové ty sady, kde je třeba 8 párů. Ne jen, že vám naskočí počet a vy se tetelíte blahem, jak je to skvělé, ale máte zase týden co nosit nového.
Všichni si jistě dokážete představit, kolik peněz je v tom utopených. Ne, tyto peníze nejsou utopené, byla to skvělá investice.
A když pak nějaké náušnice dostanete, je to úžasný pocit. Ale pokud se stane, že k narozeninám nedostanete ani jedny náušnice, nejsou to narozeniny. Věřte. Prostě NE! Nejsou a nebudou.
Upozornění nakonec. Jakmile mě potkáte bez náušnic, nejsem to já nebo nastane velmi brzo konec světa, protože to se může stát opravdu jen ve velké krizi.
Komentáře
Okomentovat