Narozeniny? Ano. Oslava? Možná.
Oslavy, narozeniny, výročí, svátky...a tak dále a tak dále. Pro někoho důvod slavit, pro jiného otrava, pro třetího nezapamatovatelná záležitost. Jo, tak přesně o tom to je.
Že rádi slavíte? No to já taky. Většinou (vždycky) ve velkém stylu. Ať už se jedná o narozeniny nebo jen nějakou maličkost. Víte, nejraději vymýšlím co nejoriginálnější přání, které můžu napsat aspoň tou formou zprávy na facebooku.
Pak jsou tu ovšem oslavy, kam se snažím přinést i ten nejoriginálnější dárek, což ovšem poslední dobou pokulhává, protože už mě tak skvělé nápady opouštějí.
Přemýšlím nad tím, jaké to je, když na vaše narozeniny někdo zapomene. Třeba partner. Já bych asi vyletěla z kůže. A pak samozřejmě i on. Nedobrovolně. Jednoduše, on by trpěl. A hodně.
Ovšem občas je mi i těch chlapů líto, protože co oni nám mají pořád vymýšlet? V kosmetice se nevyznají. Kupovat oblečení by pro některé mohlo znamenat sebevraždu. Proč? Jsou i takové slečny, které by špatně nesly to, kdyby jim přítel přinesl halenku ve velikosti L, když nosí XS. Taky to v dáli slyšíte?
ONA:Ty si jako myslíš, že jsem tak tlustá?!!
ON: Ne, máš normální velikost, samozřejmě. Tak jsem vzal takovou normální velikost.
ONA: Aha! Takže jsem jako vychrtlina a toto jsi koupil, pro normální holku, jo?!
No prostě si to chlapec zavařil. Maličko...
Ale bacha! My holky to taky nemáme zrovna dvakrát jednoduchý. Přemýšlet pořád, co jsme už komu daly, aby se to neopakovalo, a aby to bylo originální a milion dalších aspektů....
Tohle bylo spíš ze života narozenin a oslav ve dvou. Pak jsou tu různé párty a večery, kdy se vám sejde povíc lidí.
Jednoduše, tyto oslavy jsou super, avšak pokud si je pamatujete nebo pokud je nestrávíte s hlavou v záchodové míse už v 11 večer. I to se může stát.
A když se teď zamyslím, co je takový ideál?
Otevřít si sedmičku vína, někde s pár holkama a udělat si takový ten holčičí večírek. Prostě probrat vše od začátku do konce.
Ono ne nadarmo se říká, že ve víně je pravda, ale zatím nikdo nenašel tu správnou sedmičku vína, kde by se nacházela.
A proč vlastně píšu tento článek?
Milí čtenáři, dnes je to přesně rok, co jsem vpustila do světa svůj první článek. Chtěla bych Vám poděkovat, že můj blog čtete, a že je Vás pořád víc, které svými příběhy ze života (doufám) bavím.
A tak si dnes otevřte sedmičku vína a imaginárně si ťukněme na další roky a články!
S láskou
Vaše
Stef 💗
Že rádi slavíte? No to já taky. Většinou (vždycky) ve velkém stylu. Ať už se jedná o narozeniny nebo jen nějakou maličkost. Víte, nejraději vymýšlím co nejoriginálnější přání, které můžu napsat aspoň tou formou zprávy na facebooku.
Pak jsou tu ovšem oslavy, kam se snažím přinést i ten nejoriginálnější dárek, což ovšem poslední dobou pokulhává, protože už mě tak skvělé nápady opouštějí.
Přemýšlím nad tím, jaké to je, když na vaše narozeniny někdo zapomene. Třeba partner. Já bych asi vyletěla z kůže. A pak samozřejmě i on. Nedobrovolně. Jednoduše, on by trpěl. A hodně.
Ovšem občas je mi i těch chlapů líto, protože co oni nám mají pořád vymýšlet? V kosmetice se nevyznají. Kupovat oblečení by pro některé mohlo znamenat sebevraždu. Proč? Jsou i takové slečny, které by špatně nesly to, kdyby jim přítel přinesl halenku ve velikosti L, když nosí XS. Taky to v dáli slyšíte?
ONA:Ty si jako myslíš, že jsem tak tlustá?!!
ON: Ne, máš normální velikost, samozřejmě. Tak jsem vzal takovou normální velikost.
ONA: Aha! Takže jsem jako vychrtlina a toto jsi koupil, pro normální holku, jo?!
No prostě si to chlapec zavařil. Maličko...
Ale bacha! My holky to taky nemáme zrovna dvakrát jednoduchý. Přemýšlet pořád, co jsme už komu daly, aby se to neopakovalo, a aby to bylo originální a milion dalších aspektů....
Tohle bylo spíš ze života narozenin a oslav ve dvou. Pak jsou tu různé párty a večery, kdy se vám sejde povíc lidí.
Jednoduše, tyto oslavy jsou super, avšak pokud si je pamatujete nebo pokud je nestrávíte s hlavou v záchodové míse už v 11 večer. I to se může stát.
A když se teď zamyslím, co je takový ideál?
Otevřít si sedmičku vína, někde s pár holkama a udělat si takový ten holčičí večírek. Prostě probrat vše od začátku do konce.
Ono ne nadarmo se říká, že ve víně je pravda, ale zatím nikdo nenašel tu správnou sedmičku vína, kde by se nacházela.
A proč vlastně píšu tento článek?
Milí čtenáři, dnes je to přesně rok, co jsem vpustila do světa svůj první článek. Chtěla bych Vám poděkovat, že můj blog čtete, a že je Vás pořád víc, které svými příběhy ze života (doufám) bavím.
A tak si dnes otevřte sedmičku vína a imaginárně si ťukněme na další roky a články!
S láskou
Vaše
Stef 💗
Komentáře
Okomentovat